Steamzine

Steamzine
Ezin českého steampunku

úterý 29. května 2012

Korzetová móda a pohyb


Valná většina příznivců korzetové módy se shoduje v tom, že stahování nejvíce nepříznivě ovlivňuje pohybový aparát, a proto je potřeba nošení korzetu doplňovat pravidelným cvičením. Málokde se ale dozvíme, na co se přesně při cvičení zaměřit. Většinou se všichni bojí ochabování zádových a břišních svalů. Problém je však daleko složitější a nošení korzetu může časem vést až k chybným pohybovým stereotypům, svalovým nerovnováhám a k poškození kloubů a páteře.


Pohybový stereotyp je vlastně pohybový vzorec, který se vždy opakuje jako motorická reakce na určitý podmět. Příkladem pohybového stereotypu je například chůze nebo stereotyp vzpřímeného stoje, tzv. posturální stereotyp. Pohybový stereotyp není stálý a neměnný. Formuje se během života na základě podmínek, ve kterých svaly pracují. Pohybový stereotyp představuje dočasně neměnnou soustavu podmíněných a nepodmíněných reflexů vznikajících na základě stále se opakujících pohybů. Vlivem špatného životního stylu s nedostatkem pohybu, setrváváním ve statických polohách nebo i špatně prováděným sportem může docházet k poruchám pohybových stereotypů, kdy se svaly do pohybu zapojují v nesprávném pořadí, příliš brzy nebo příliš pozdě, v nepřiměřeném rozsahu nebo z pohybového stereotypu dokonce některé svaly vypadávají. Tyto poruchy se mohou postupně fixovat a vést trvalé změně pohybového stereotypu.  V mozku se vlastně vytvoří častým a stále stejným zapojováním nadbytečných svalů vadný program pro určitou činnost.
Korzet částečně nahrazuje funkci některých svalů (příčný břišní sval, široký zádový sval, ad.) a jiné svaly (pomocné dýchací: mm. scaleni, m. sternoclaidomastoideus, ad.) se v něm naopak přetěžují. Potom mohou vznikat svalové nerovnováhy (svalové dysbalance), které jsou právě jedním z důvodů poruch pohybových stereotypů. Navíc pokud máte na sobě oblečen korzet, zapojují se vaše svaly rozhodně jinak, než když se pohybujete bez korzetu a chybný pohybový stereotyp se časem může fixovat. Je to začarovaný kruh.
Spousta lidí tvrdí, že je korzet učí správnému postoji, ale já si tím nejsem jistá. Jednak nevěřím, že by korzet držel záda v přirozené pozici, jednak ve stahovacím korzetu nejsou svaly zapojovány do své činnosti správně. Korzet mění dechový stereotyp a ovlivňuje funkci hlubokého stabilizačního systému bederní páteře. Pracuje za některé svaly a ty se tedy v korzetu uplatňují méně než obvykle. Svalová dysbalance se nemusí hned projevit viditelně vadným držením těla. Funkce oslabených svalů může být dlouho kompenzována činností jiných svalů. Dobré to ale není. Suplující svaly se tím přetěžují. Navíc, pokud se člověk dostane do situace, kdy je nutno oslabené svaly více zapojit, může pro jejich nedostatečnou funkci dojít k poranění. (např. výhřez ploténky při zvednutí těžkého břemene)


Svaly podle jejich funkce rozdělujeme na dvě skupiny, a to posturální a fázické. Posturální svaly mají větší podíl svalových vláken tonického charakteru (červená vlákna), protože musí zvládnout pracovat téměř neustále. Fázické svaly musí být schopny rychlého pohybu, proto obsahují spíše vlákna fázická (bílá). Tuto informaci je dobré znát, abychom mohli svalové dysbalance odstraňovat. 
Posturální svaly (tonické, antigravitační, stabilizační) mají díky dlouhodobě trvajícímu svalovému napětí tendenci ke zkrácení. Jsou typické tím, že mohou převzít funkci jiných svalů. Dochází tak potom k jednostrannému přetěžování kloubů a klouby se tím časem mohou poškodit. Například při oslabení břišních svalů jsou potom nadměrně zatížené vzpřimovače páteře.
Fázické svaly jsou schopny vyvinout velkou rychlost a sílu, ale jen po krátkou dobu. Pokud nejsou dostatečně zatěžovány, mohou ochabnout a jejich funkci pak přebírají svaly posturální.
Z toho vyplývá, že posturální svaly mají tendenci ke zkrácení a musí se při cvičení protahovat a fázické svaly mají tendenci k oslabení a je nutno je pravidelně posilovat.


Posturální svaly:







  • kývač (m. sternocleidomastoideus)
  • svaly kloněné (m. scaleni)
  • zdvihač lopatky (m. levator scapulae)
  • horní část trapézového svalu (m. trapezius)
  • vzpřimovače páteře - hlavně bederní a šíjové
  • spodní vlákna velkého svalu prsního (m. major pectoralis)
  • podlopatkový sval (m. supraspinatus)
  • spodní vlákna širokého svalu zádového (m. latissimus dorsi)
  • dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii)
  • čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum)
  • sval bedrokyčlostehenní (m. illiopsoas major)
  • vnější rotátory kyčle - sval hruškovitý (m. piriformis)
  • napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae)
  • hamstringy
  • přímý sval stehenní (m. rectus femoris)
  • přitahovače stehna (adduktory)
  • lýtkové svaly (dvojhlavý a šikmý lýtkový sval)
  • Fázické svaly:







  • rotátory páteře
  • vzpřimovače hrudní páteře
  • flexory krku
  • mezilopatkové svaly (rombické svaly a střední a spodní vlákna trapézového svalu)
  • přední pilovitý sval (m. serratus anterior)
  • horní vodorovná vlákna širokého svalu zádového (m. latissimus dorsi)
  • zadní část svalu deltového (m. deltoideus)
  • vnější rotátory paže (podhřebenový sval a malý oblý sval)
  • trojhlavý sval pažní (m. triceps brachii)
  • horní vlákna velkého svalu prsního (m. pectoralis major)
  • břišní svaly (přímý, šikmý vnější a vnitřní sval břišní)
  • hýžďové svaly (m. gluteus maximus/ medius/ minimus)
  • vnější a vnitřní hlava čtyřhlavého svalu stehenního (m. quadriceps lateralis / medialis)
  • přední holenní sval (m. tibialis anterior)

  • Jak dloho trvá, než svalové dysbalance při nošení korzetu vzniknou, si netroufám říct. Bude to individuální. Jistě to závisí na věku, na častosti nošení korzetu, na tom, jak dlouho v kuse na sobě korzet máte a také určitě hodně na tom, v jakém stavu byl váš pohybový aparát před tím, než jste začali korzet nosit. Člověku, který netrpí žádným onemocněním pohybového aparátu, běžně sportuje a má trénované svaly, občasné obléknutí korzetu nějak  výrazně neuškodí. Spíš si všímám toho, že si korzet často pořizují lidé, kteří mají problémy se zády, např. lidé, kteří mají vertebrogenní poruchy, ženy, které bolívají záda kvůli velkému poprsí nebo dokonce náctiletí léčící se se skoliózou. Ano, korzet pomáhá při bolestech zad, ale při častém a dlouhodobém nošení mohou problémy s páteří díky výše uvedeným skutečnostem naopak vznikat.




    Debaty kolem korzetů se bohužel nejčastěji točí kolem formace žeber a působení tlaku na nitrobřišní orgány, jenže toto se týká spíše větších stažení. Pohybový aparát je ale ovlivněm i při stažení malém. Dokonce i mírné stažení už má určitý vliv na svaly, právě protože mění pohybové stereotypy.

    Nebudu vás zatěžovat odkazy na různé cviky a vyjmenováváním různých sportů, které by mohly být pro nositele korzetů vhodné. Ať si každý najde pohybovou aktivitu, která ho baví. O tom, jak správně cvičit, byla napsána spousta knih, najdete i články na internetu a poradí vám každý dobrý trenér či učitel tělocviku. Že by se mělo cvičit aspoň dvakrát týdně platí ale pro všechny. Každý by se měl pravidelně hýbat, nejen nositelé korzetů.

    Použité prameny:
    Straková, T.: Vztah tělesné stavby a funkčního stavu pohybového systému ve věku adultus, Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, 2006
    Obrázek: http://www.masaze-dvur.unas.cz/obrazky/svalova_soustava.jpg

    Žádné komentáře:

    Okomentovat